Heslo, které je až nadužívané v každé on-line komunikaci. Kdo je to vlastně internetový troll? Není to tak úplně ten anglický, který se schovává pod mostem a dává hádanky kolemjdoucím, ani to není ten, který se schovává někde v Norsku. Není to ani ten, který běhá po lesích a jí děti. Internetoví trollové jsou lidé, kteří využívají neosobního kontaktu na sociálních sítích, diskuzních fórech a dalších, aby byli zbytečně zlí. Mohou to být lidé, kteří schválně provokují ostatní. Mohou to být také ti, kteří zanechávají hanlivé komentáře, nelibě se vyjadřující o vzhledu, původu, povolání, pohlaví. Každý si najde něco. Mohou se objevit téměř kdekoliv. Samozřejmě za vším stojí dvě věci.
1) Škodlivost, která je tolik přirozená každému člověku, který sám pociťuje prázdnotu ve vlastním životě.
2) Malost. Takoví lidé určitě nebudou TOP manažeři, kteří cestují po světě dnes a denně. Určitě to nebudou úspěšní podnikatelé. Určitě to nebudou šťastní dělníci, kteří mají rádi svoji práci. Jsou to malí lidé, s malými problémy a ještě menším duchem.
Teď to znělo jako něco, co by řekl troll. Ovšem, ať se každý zeptá. Kdo má hodiny času denně, aby trávil na sociálních sítích? Kdo má hodiny denně, aby je strávil diskuzí nad nesmrtelností brouka někde na internetu? Kdo má ten čas, aby napsal urážlivý a sprostý komentář pod fotkou nějakého mrtvého chudáka?
Vždycky je to o lidech
Jsou to většinou opuštění lidé, kteří nenašli za celý svůj život nikoho blízkého. Zůstali sami a tato samota je sžírá neskutečným způsobem. Nebo to jsou lidé, kteří nejsou šťastní ve svém životě – nemají lásku, nemají rodinu, nejsou šťastně ženatí, nemají práci, nikdo je nechce vidět, nikdo s nimi nechce mluvit. Opuštění senioři, ke kterým nejezdí vnuci a vnučky. Opuštění mládežníci, kteří ještě ve dvaceti letech nepolíbili holku.
Všichni tihle mají problémy pramenící z jejich vlastní osoby. Namísto pohledu do zrcadla však raději hledí upřeně do obrazovek počítačů a notebooků, kde hledají rozptýlení od své vlastní ničivé samoty